Pub quiz - jak si procvičit mysl nad pivem
Nepřipraveného návštěvníka může taková situace vylekat. Vstoupí do britského pubu a najednou se za ním ozve hromový hlas, který se ptá: Jaké je hlavní město Ázerbájdžánu? Mohl by se ale také ptát: Jaký společenský fenomén odlišuje britské pijáky od kontinentálních? Odpověď? Pub quiz, neboli hospodský kvíz.
Když nezkušený turista překoná úlek, uvědomí si, že vzhledem k
denní době je hospoda netypicky zaplněná. Hosté se ale ve
skupinkách krčí nad papíry, šuškají si a snaží se dát dohromady
správnou odpověď.
Podle průzkumu odborné hospodské revue The Publican pořádá kvízy
každý týden 42 procent britských hospod, tedy kolem 22.500. Kvízy
jsou tak ve Spojeném království druhou nejobvyklejší "interaktivní
zábavou", hned po šipkách.
"Hospodské kvízy jsou populárnější více než kdy jindy a podle
hospodských jsou pro jejich obrat stále důležitější. Vědí, že kvízy
jsou zaručeným způsobem, jak dostat lidi do pubu i během
pomalejších večerů," tvrdí Phil Mellows z The Publican.
Hospodští skutečně pořádají kvízy uprostřed týdne či v neděli
večer. Procvičit si mysl nad pivem v pátek nebo v sobotu večer je
prakticky vyloučené. Stejně tak se tento společenský fenomén týká
především menších měst a předměstí. Pivnice v centru Londýna, které
jsou obvykle součástí řetězců, mají díky turistům a lidem, co jdou
na pivo z práce, plno pořád.
Otázky mocným hlasem vyvolává "quizmaster", buď hospodský sám, nebo
někdo ze soutěžících, případně profesionál. Soutěžící se sdružují
do týmů a za účast obvykle platí několik liber a startovné se
rozdělí jako cena mezi vítěze. Další odměnou mohou být poukázky na
pití v pořádající hospodě.
Otázky organizátoři sestavují nejčastěji z řady příruček, případně
stahují otázky ze specializovaných stránek na internetu. Své kvízy
sestavují i deníky. Jednou z nejznámějších sbírek otázek je The
Prince Of Wales (Highgate) Quiz Book, kterou sestavil Marcus
Berkmann, autor slavných úterních kvízů v hospodě U prince
waleského na londýnské Highgate.
"Historici" hospodských kvízů si nejsou jisti, kdy přesně tento
společenský rituál vznikl, ale v Británii se začal objevovat až v
70. letech. Vyvinul se prý z úspěšné kanadské stolní hry Trivial
Pursuit.
"Pokud vím, hospodské kvízy v dnešní podobě jsou staré asi 30 let.
Nemyslím, že existovaly před rokem 1970 a že by se rozšířily daleko
za britské ostrovy," tvrdí Berkmann.
Kvízů se účastní spíš muži, ale v týmech je i mnoho žen a ženské
skupiny bývají velmi úspěšné. Rozvoj internetu a mobilů přinesl
problém s podváděním, když se hráči často uchylují s mobily na
záchod nebo před hospodu na cigaretu (v britských hospodách a
restauracích se nekouří) a zběsile "esemskují".
Podle některých názorů ale rostoucí popularita kvízů souvisí právě
s reakcí mnoha lidí na snadnou dostupnost informací na internetu.
"Většina lidí si dnes myslí, že když máte před sebou počítač,
najdete si všechno. Ale když sedíte v hospodě při kvízu, čelíte
otázce: Opravdu to vím? Možná jsou kvízy zajímavější i proto, že
vás odtáhnou od internetu a umožní být se skutečnými lidmi," myslí
si Paul Loughton, jeden z nejznámějších quizmasterů v Glasgow.
Je ale také pravda, že Britové jsou obecně na kvízy vysazení a
místní televize jich pořádají desítky. Na finále znalostní soutěže
univerzitních studentů University Challenge se dívají miliony
diváků a výsledkům věnují komentáře seriózní listy.
"Úchylky" Britů na kvízy se také snažila využít Evropská unie ve
snaze vyvolat u tohoto instinktivně izolacionistického národa větší
zájem o evropskou integraci. Britská kancelář Evropského parlamentu
letos vydala hospodský kvíz zaměřený na unijní reálie.
Jeho účastníci musejí odpovědět na poměrně relevantní otázky, jako
kolik procent Evropanů žije ve městech (80), která země EU má
největší rozlohu (Francie), případně, která španělská klobáska
začíná na C (chorizo). Ale k vítězství potřebují i odpověď na
otázku, který dokument nahradil v roce 2006 zdravotní formulář
E111...(Evropský průkaz zdravotního pojištění).
Jednotlivé hospodské kvízy se od sebe liší náročností i rozsahem,
ale vždy se skládají z několika kol. Zahrnují faktické znalosti -
zeměpisné, ale i vědecké, reálie ze sportu, filmu a zábavního
průmyslu. Možností je i obrazové kolo, kdy soutěžící hádají
totožnost osob na fotografiích či sestavují puzzle, případně mohou
i poznávat přehrávanou hudbu.
Středoevropanovi se mohou zdát třeba zeměpisné otázky relativně
snadné. Ale když se začne kvíz nořit do obskurností kriketu nebo do
detailních otázek o britských televizních seriálech, začne se
pomalu ale jistě ztrácet.
Ale většinou se nepřestane bavit, protože otázky jsou obvykle
formulovány zábavně a nevyžadují jen encyklopedické znalosti. Tak
třeba: "V textu písně Imagine od Johna Lennona se objevuje jméno
vítěze soutěže o cenu Eurovize. Kdo to je?" Skupina Brotherhood of
Man.