Třiašedesátiletý Miroslav Rakušan z Kroměříže se pyšní unikátem. Spolu se svým synem totiž podle původních plánů sestrojili repliku legendárního letounu Baťova koncernu z 30. let minulého století známého pod značkou Zlín - XII.
Podle leteckých rejstříků jde o jediný stroj tohoto typu, který ještě létá, řekl ČTK Rakušan, který je aktivním pilotem od roku 1963 a má na kontě 22 vlastnoručně postavených ultralehkých letadel.
Zlín - XII vyvíjel pro
Baťův koncern letecký konstruktér Jaroslav Lonek. Sestavil
jednoduchý, výrobně i provozně nenáročný dvousedadlový stroj, jenž
byl navíc levný a schopný dobrých výkonů i s motorem o nízkém
výkonu. Oproti jiným letadlům měla "dvanáctka" ještě jednu přednost
- eleganci, která také přispívala k obchodnímu úspěchu letadla.
Zlín - XII poprvé vzlétl v dubnu 1935. Celkem bylo vyrobeno 201
letadel a k tomu 51 letounů novějšího typu Z - 212.
Letouny patřily mezi nejrozšířenější sportovní stroje v aeroklubech ČSR na konci 30. let. Miroslav Rakušan sám nalétal řadu hodin na typech, které po Zlínu - XII následovaly. "Chtěl jsem si ale udělat toho úplně prvního. Trošku tomu nahrála situace, že v roce 1997 byly povodně. Zaplavily archiv Moravanu Otrokovice, který výrobu letounů převzal. My jsme měli možnost původní výkresy zasažené vodou vysušit a všechny jsme je oskenovali," popsal.
Stavba vysněného letounu
otci a synovi Rakušanových trvala s přestávkami dlouhých sedm let.
Na dokončení stroje se různou měrou podíleli kolegové z
kroměřížského aeroklubu i další příznivci. Letadlo se vydalo na
svou první vzdušnou pouť 1. července 2005, zhruba 70 let po vzletu
původního letounu. Stroj je věrnou replikou svého předchůdce. Má
rozpětí křídel deset metrů a je dlouhý téměř osm metrů. Vyvine
maximální rychlost kolem 160 kilometrů za hodinu a váží zhruba 300
kilogramů.
"Motor je typově stejný, ale výkon má o deset koní vyšší. Díky přídavné nádrži vydrží letadlo ve vzduchu sedm hodin a uletí asi 840 kilometrů. Oproti tehdejšímu letounu má stroj mechanické kotoučové brzdy, moderní navigaci, topení i vysílačku. Hmotnost prázdného letounu je hlavně díky baterii a startéru o něco vyšší. Původní letoun byl tak sice lehčí, ale oproti našemu byl velice primitivní," přiblížil Rakušan, jenž za svou kariéru nalétal zhruba 3000 hodin a má za sebou asi 25.000 startů.
Svůj letoun Zlín - XII
jen tak někomu nepůjčí. "Lítá s ním jen úzká skupina lidí, kteří
jsou vyložení fandové a fajnšmekři, co se týká létání. V Kroměříži
to je asi deset lidí, které dobře znám a vím, že to umějí. Kdybych
měl nějaké pochybnosti, letadlo nepůjčím. Je to můj miláček, maká
jako včelka. Na svou dobu se jednalo o velice pokrokové letadlo. Je
spolehlivé a létá lacino," poznamenal kroměřížský
nadšenec.
Zlín - XII prý nečeká osud drtivé většiny jím sestrojených letadel, prodat se jej opravdu nechystá. "Má pro mě nevyčíslitelnou hodnotu," dodal muž, který v kabině vyvedené v kůži probrázdil vzduch nad celou Českou republikou a podíval se i do blízkého zahraničí. "Teď se chystám do Košic. Když bude krásné počasí, zase si to užiju," poznamenal s úsměvem.
