Král kol

Na brněnském výstavišti mohla široká veřejnost do neděle 14. března obdivovat novinky všech motocyklových výrobců na výstavě Motosalon 2010. Kromě motorek zde bylo k vidění nepřeberné množství motocyklového příslušenství a také jedna světová premiéra - nový Velorex.

Konstruktér Pavel Brída chtěl původně klasický velorex pouze trochu oživit, ale vše nakonec dopadlo úplně jinak: "Když jsem začal s úpravami, došlo mi, že do původního trubkového rámu příliš zasahovat nemohu - jak se říká, bylo by to míchání jablek s hruškami. Moje představa byla jasná - chtěl jsem zachovat původní 'retronádech' velorexu, ovšem protože jsem chtěl použít motor s výkonem 150 koní, musel jsem vyrobit celý nový rám."

 


Reakce diváků po odhalení byly rozporuplné. Někomu se nový Velor-X-Trike líbil, jinému ne. Mezi diváky, kteří nový vůz ocenili, patřili také členové Fan klubu Velorex. Za svůj starý by ho však nevyměnili. Nový velorex není určen pro invalidy, ale spíš pro milionáře, kteří nevědí, kam s penězi. Prodejní cena totiž začíná na půl miliónu korun.

 


Velorex, známý v  Česku pod přezdívkami hadrák, hadraplán, hadrolet, montgomerák, velouš, netopýr, pytel na mrzáky, či prchající stan, je původně tříkolové vozítko s trubkovým rámem potaženým koženkou (jediné homologované vozidlo s plátěnou karoserií na světě). Jeho konstruktéry jsou bratři František a Mojmír Stránský . Velorex byl vyráběn původně jako malosériová výroba bratrů Stránských, později po znárodnění ve velodružstvu Solnice jako vozítko pro invalidy . Po ukončení výroby tříkolových Velorexů (vyrobeno cca 15000 kusů) byly vyráběny ještě čtyřkolové Velorexy (cca 1500 kusů), slávy svých tříkolových předchůdců však nedosáhly. Až do konce 2. tisíciletí k řízení Velorexu stačilo mít řidičský průkaz skupiny A (motocykl). V současné době je nutné mít řidičský průkaz skupiny B1 (auto od 17 let). Velorexy je možné najít po celé Evropě, několik jich jezdí i v Asii, v Americe a jeden dokonce v Austrálii. Nejslavnější z Velorexů si zahrál ve filmu Vrchní prchni! , ve kterém jej řídil Josef Abrhám . Velorex se objevil také v nizozemském filmu Momentky (angl. Snapshots ).


Každý rok se koná několik srazů Velorexů. Prvním a zároveň největším srazem co do počtu účastníků, je jarní sraz v Boskovicích . Dalším hojně navštěvovaným srazem je sraz na hradě Lipnice v Lipnici nad Sázavaou .

Vozidlo bylo původně bratry Stránskými označováno jako Oskar (kára na ose). Později ve znárodněném podniku bylo přejmenováno na Velorex (král kol).

Typ 16/250 vybavený motorem z motocyklu Jawa 250 typ 353 o obsahu 250 ccm (lidově zvaný Kývačka)

Typ 16/350 a čtyřkolý 435 vybavený motorem Jawa 572 o obsahu 350 ccm - motor je lehce odlišný pro mechanickou (typ 572-3) a hydraulickou (typ 572-4) spojku. V posledních letech výroby se používal lehce modifikovaný motor z motocyklu Jawa 350 typ 360 (lidově zvaný Panelka)

Typ 16/175 vybavený motorem o obsahu 175 ccm

Motory 250 ccm a 350 ccm pocházejí z motocyklů Jawa , motor 175 ccm z motocyklu ČZ (skůtr 501 lidově zvaný Prase).

Některé z Velorexů jejich majitelé místo původního koženkového potahu vybavili laminátovou nebo plechovou karosérií. Dokonce se objevila i úplně přestavěná vozítka.

Takový Velorex je ovšem zcela historicky znehodnocen a jeho případná renovace bude velmi obtížná a nákladná ne-li nemožná.

 


Hoba je přestavba Velorexu, jejímž autorem je František Honc z Bakova nad Jizerou . Proto se také jmenuje Hoba ( HOnc BAkov). Existují dvě vozítka Hoba I a jedno vozítko Hoba II. Na rozdíl od Velorexu mají laminátovou karoserii.

První z vozítek Hoba I vzniklo okolo roku 1975 přestavbou Velorexu 16/250, druhé přestavbou Velorexu 16/350. Obě jsou provedena v červené barvě. Obě vozítka Hoba I se od sebe liší pouze v detailech. Jako koncová světla byla použita koncová světla z vozů Škoda Octavia se špičatými směrovkami.

Vozítko Hoba II vzniklo přestavbou Oskara 54 okolo roku 1979. Karosérie je vyrobena z v celku z laminátu. Je provedeno v zelené barvě. Jako zadní svítilny byly použity sdružené svítilny z vozů Škoda 1000.