Češi mají o Švédsku - tedy ti, kteří tam nebyli - zkreslené představy, třeba si myslí, že je tam stále zima. Přitom, pokud srovnáme průměrné teploty v Praze a Stockholmu, je mezi nimi v lednu rozdíl 2,5 stupně a v srpnu jen 1,5 stupně Celsia.
Důvody oblíbenosti jsou nasnadě, o výjimečnosti i kráse švédské přírody se pějí ódy, hřiště jsou i na stovkách ostrůvků v okolí Stockholmu či Göteborgu. Pokud jde o tradice, ty jsou víc než bohaté. Začaly se psát v roce 1886, kdy královský podkoní Sager poslal své syny Edvarda a Roberta na studie do Anglie. Tam jim golf učaroval natolik, že hned po návratu postavili první šesti jamkové hříště na panství v Rysfors. Nicméně nejvíc se o jeho rozvoj zasloužil fenomenální Sven Tumba Johansson (určitě si ho ve vzpomínkách vybaví starší generace) největší švédská hokejová legenda. Po skončení kariéry nechtěl pokračovat jako trenér, ale nevěděl dost dobře, čemu se dál věnovat. „Pak mi na jedné reklamní akci mi dali poprvé do ruky golfovou hůl a řekli, ať to také zkusím, že jako hokejista musím mít dobrý švih. Zpočátku se mi zdála proti hokejce malá i trochu neforemná, ale jen do odpálení prvního míčku. Dodnes si vzpomínám, že to bylo železem číslo 5 na třetí jamce, i na fantastický pocit jaký jsem měl když „můj“ míček letěl vzduchem a kupodivu - pochopitelně náhodou - dopadl do blízkosti jamky. Od té doby jsem golfu propadl, nejvíc mě na něm přitahuje fakt, že hraji nejen proti soupeři, ale hlavně sám sobě. Je to jediný sport, kde každou chybu můžete přičíst jen na svůj vrub, nemůžete ji na nic svádět, nedá se v něm fixlovat, podvádět…
Legendy staré i nové
Tumba Johansson se stal nejen hráčem, ale i horlivým propagátorem této hry. Mohl přitom využít popularity i úcty, kterou ve Švédsku stále má, jeho příkladu následovaly nejprve stovky, pak tisíce příznivců, pro které se stal kromě soutěžení i oddechovou záležitostí. Tím, že hřiště jsou vsazeny velice citlivě do nádherné severské krajiny, uspokojí nejen sportovního ducha, ale i estetično. O zásluhách tohoto výjimečného muže nakonec nejlépe svědčí čísla, koncem šedesátých let, kdy ho začal prosazovat, bylo v zemi jen třicet tisíc aktivních golfistů! Díky kontaktům se mu povedlo přilákat na exhibice největší hvězdy té doby - Sama Sneada, Arnolda Palmera, Jacka Nicklause. V roce 1973 pak stál u zrodu Scandinavian Enterprise Open. Švédsko má ještě jednu „specialitu“ kterou někde jinde jen těžko najdeme - takzvaný půlnoční golf, který provozují za světlých letních nocí převážně hřiště na severu země. O tom, že jde o mimořádný zážitek, není třeba pochybovat.
O Tumbovi bylo známo, že má kromě charisma i sociální cítění, nechtěl aby se green stal doménou mocných a bohatých, otevřel ho i pro obyčejné lidí. Nakonec i dnes je v podle našich měřítek drahém Švédsku levnější než u nás - greenfree přijde přibližně na tisícovku! Také založil World Golfer´s Championship, mistrovství světa amatérů podle handicapu. Turnaj je rozdělen na prestižní Closed Division, kde hrají vítězové jednotlivých kategorii zúčastněných zemí, a Open Division, které se může zúčastnit kdokoliv. Ovoce, které zasadil, přineslo plody, když se Annika Sörenstamová stala opakovaně nejlepší hráčkou světa - má ještě neotřesitelnější pozici než Tiger Woods u mužů. Čtyřiatřicetiletá rodačka ze Stockholmu se nebojí se velkých výzev, naopak je přijímá. „Jsem přesvědčena, že ještě nejsem na vrcholu a vím, že stále jsou v mé hře místa které mohu a hlavně chci zlepšovat. Nic není nemožné, to je mé krédo, chtěla bych se pokusit zaútočit i na pozici Kathy Whitworthové, která vyhrála 88 turnajů na okruhu LPGA jakkoli to bude těžké..“ Švédský golf je prostě na vzestupu a určitě o něm ještě mnohé uslyšíme. Závěrem nelze nezmínit úlohu automobilky Volvo o rozvoj, propagaci a rozšíření tohoto krásného sportu. Od roku 2003 zaštiťuje seriál amatérských turnajů (nyní se koná pod názvem Volvo Masters Amateur). Na 75 000 hráčů z více než 20 zemí se jara do podzimu utkává v kvalifikačních kláních, které pak vyvrcholí závěrečným finálovým turnajem.
JAN JANULA