Rudolph Valentino - sexsymbol němého filmu

Byl nejúspěšnějším hercem němé éry filmu a prvním mužským sexuálním symbolem v dějinách kinematografie. Rudolph Valentino, americký filmový herec italského původu, se narodil 6. května 1895.

Původně se  jmenoval Rudolpho Alfonso Filibert Guglielmi. Rudolpho nevyhověl přání otce, a ze školy pro námořníky utekl, a odjel do Paříže, kde se chtěl uživit jako tanečník. Protože se mu to nezdařilo, odjel do New Yorku, kde si našel práci jako statista. Také dostával malé příležitostné role na Broadwayi. Zároveň vystupoval i v nočních klubech, živil se jako umyvač nádobí. Prorazit se mu podařilo díky režiséru R.Ingramovi, který si ho vybral pro jeho exotický vzhled

Na filmovém plátně jej proslavil snímek Čtyři příšerní jezdci z Apokalypsy (1921) a další role ve filmech Šejk, Krev a písek, Černý orel či Šejkův syn. Jeho charisma mělo magický vliv na ženskou část publika, zatímco mužské publikum ho odmítalo jako "napomádovaného floutka".


Pro svou uhlazenou melancholickou erotiku, ale také díky svému výstřednímu životu se záhy stal mýtem a vděčným objektem novinových titulků: Dostal se do vězení pro bigamii, byl nařčen z bisexuality, měl skandální poměr s filmovou hvězdou Polou Negriovou.


Rodolfo Alfonso Raffaello Filiberto Guglielmi di Valentino d’Antonguella přišel na svět v malém městečku Castellaneta v jižní Itálii. Jeho otec byl jezdecký důstojník, matka Francouzka. Po matce zdědil smysl pro romantiku a dobrodružství. Vydal se tedy do Paříže a Monte Carla a posléze do New Yorku.


Po zprávě o jeho smrti 23. srpna 1926 (zemřel po operaci slepého střeva) spáchala řada nešťastných ctitelek sebevraždu. Jeho pohřbu se zúčastnilo na 100.000 lidí.