Bob Dylan - The Times are A Changin

Bob Dylan má za sebou padesátiletou hudební kariéru a za tu dobu napsal přes 500 písní a prodal přes 74 milionů kopií svých 45 alb. Označení "jeden z nejvlivnějších hudebních velikánů" je už neměnnou konstantou, jeho vliv ale již dávno překročil hranice hudby

Dylan je rovněž uznávaným literátem, před časem získal jako první rockový hudebník v historii Pulitzerovu cenu, hrál v několika filmech a na svých cestách také maluje. V 70 letech, které oslaví v úterý, ale hlavně také stále koncertuje.

Dylanovu koncertní vášeň už těžko někdo překoná. Zatímco jeho kolegové roztřeseným a unaveným hlasem rádi vyprávějí o tom, že po roční šňůře si potřebují nutně odpočinout, Dylan koncertuje nepřetržitě již více než 20 let. V roce 1988 se vydal na své Nikdy nekončící turné (Never Ending Tour) a je na něm dodnes. Ročně to znamená kolem stovky koncertů na všech možných světadílech. Během června ho tak čeká několik koncertů v Evropě, aby se hned přesunul do USA. Kritiku si tento autor slavných protestsongů z 60. let nedávno vysloužil vystoupením v Číně. Po něm totiž musel čelit spekulacím tisku, že nechal čínské úřady cenzurovat své vystoupení.


Dylanův hudební i soukromý život byl poznamenán mnohými proměnami. Narodil se 24. května 1941 jako Robert Allen Zimmerman v Duluthu ve státě Minnesota v židovské rodině s kořeny v carském Rusku a dětství prožil v hornickém městečku Hibbing. Jeho první hudební láskou se stalo country, jež však po nástupu rokenrolu opustil. V roce 1959 zahájil studium v Minneapolisu (nedostudoval) a začal vystupovat v barech. V té době provedl jeden ze svých obratů a zaměřil se na folk a blues.

První album nazvané Bob Dylan (1962) vydal již pod svým uměleckým jménem, jež přijal na počest waleského básníka Dylana Thomase. Deska obsahovala zatím jen tři původní skladby. Během několika málo let se díky písním, ve kterých se stavěl za lidská práva a proti válce, stal hrdinou revoltující mládeže. První hity, jako byly písně Blowin'in The Wind nebo The Times are A'Changin', mu také začaly vydělávat slušné peníze.


V roce 1965 prodělal k nelibosti části fanoušků klíčovou hudební proměnu. Jeho doprovod začali tvořit rockoví hudebníci a v textech se také již více než společenskými tématy zabýval osobními prožitky. Přechod od folku k rocku se plně projevil na albu Bringing it all Back Home (1965). Z tohoto období pochází Dylanův asi nejslavnější hit Like a Rolling Stone a vrcholná alba Highway 61 Revisited (1965) a Blonde on Blonde (1966).

Osobní život poznamenal rozvod v roce 1977. Jeho druhé manželství, které se rozpadlo v roce 1992, bylo až do roku 2001 tajemstvím. Stejně tak fanoušci jen tušili, kolik má vlastně dětí a že má problémy s alkoholem. Koncem 70. let se stal "znovuzrozeným křesťanem", což zachycuje série tří alb počínaje deskou Slow Train Coming (1979). Z 80. let vyčnívají desky Infidels (1983) a Oh Mercy (1989).


Počátkem následujícího desetiletí nebyl příliš ve formě a až celkem vydařené Unplugged album z roku 1994 mělo větší odezvu. Dva úspěšné nosiče také vydal s příležitostnou kapelou Traveling Wilburys. Poslední studiové desky, Time Out of Mind (1997), Love and Theft (2001), Modern Times (2006), Together Through Life (2009) nebo i vánoční Christmas In The Heart (2009) už fanoušci i kritika opět přijali s mírným nadšením.

Dylan, který podle posledních zpráv žije v Malibu, také hrál v několika filmech, například ve slavném westernu Pat Garrett a Billy the Kid, je držitelem několika cen Grammy, Zlatého glóbu a Oscara. V roce 1982 byl uveden do Síně slávy skladatelů, o šest let později do rokenrolové síně slávy. Několikrát byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu, což rozpoutává v literárních kruzích diskuse. Zastáncům Dylana jako literáta nahrává fakt, že jeho texty jsou již studijním materiálem literárních seminářů. A v roce 2008 jako první rockový hudebník v historii obdržel Pulitzerovu cenu za vliv svých textů na populární hudbu a americkou kulturu. Jako malíř na sebe poprvé upozornil na přelomu 60. a 70. let, kdy namaloval obaly některých svých alb. Loni byla v Londýně otevřena výstava Dylanových pláten.


Českým fanouškům se Dylan poprvé představil v roce 1994 a poté v letech 1995, 2003, 2005, 2008 a 2010. V poslední době se tento tajemný introvert rozhodl odhalit i své přísně hájené soukromí. Výsledkem bylo několik biografických filmů a knih, které přinesly i mnohá překvapení. "S generací, jejímž hlasem jsem měl být, jsem měl málo společného a ještě méně jsem o ní věděl," napsal například v pamětech Chronicles: Volume One (2004).