S vínem se to prý má jako s muži. Čím starší, tím lepší. To nám alespoň tvrdil jeden mladičký Portugalec, průvodce v jedné z 58 vinařských společností přístavu Porto. No, nevím, jak je to s těmi muži, ale každopádně starší, zpravidla hnědočervené nasládlé portské víno s 20 procenty alkoholu zvané tawny si svou chutí s těmi mladšími, označovanými jako ruby, opravdu nezadá.
Jako aperitiv ho pijí jak domácí Portugalci, tak i další milovníci silného vína po celém světě. Portugalsko se se svým portským stalo osmým největším producentem vína na celém světě. To ale kupodivu není zásluha Portugalců. První vinařské farmy byly vybudovány Angličany, vysvětluje René, průvodkyně po voňavém sklípku známé společnosti Calém. Angličané jsou velkými milovníky vína, ale ve své zemi nemají na jeho pěstování vhodné podmínky. Před třemi sty lety získali právo obchodovat s portugalským vínem, když Portugalcům pomohli v boji proti Španělům. Lisabon se tehdy zavázal přijímat vlněná sukna z Anglie a Londýn na oplátku kupovat portugalská vína pouze s dvoutřetinovým clem proti vínům francouzským. 240 tisíc hektarů půdy bylo pak v Portugalsku vyhrazeno pro kultivaci vína. Základní kámen portugalského obchodu s vínem byl tedy položen.
Právě teď má všech 25 tisíc portugalských vinařů kolem řeky Douro nejvíce práce. Začíná se totiž sklízet. To už sice neznamená, že vinaři mají trpělivě lisovat hrozny svýma vlastníma nohama v kamenných nádržkách, ale naplnit někdy až 100 000 litrové sudy rozhodně jednoduché není. Vinařská oblast Douro se táhne od Porta až ke španělským hranicím. Zpracované víno z místních vinic se dříve sváželo na lodích do Porta a potom putovalo do dalekého Londýna. A právě tato vzdálenost napomohla vzniku ojedinělé receptury portského vína.
