Mnohým pochutinám a potravinám jsou přisuzované afrodiziakální účinky, a ústřice nejsou v tomto ohledu výjimkou. Nejen proto talíř plný čerstvých ústřic s douškem suchého bílého vína je ideální kombinací pro romantickou večeři ve dvou. Lahodná, lehká a nevšední večeře s příslibem vášnivé noci. Tomu se nedá odolat…
Ústřice jedlá neboli Ostrva edulis - mlž z
řádu nitkožábrých je nejen vzácnou pochoutkou neobyčejné chuti,
které jsou přisuzované i afrodiziakální účinky, ale obsahuje i řadu
výživných a pro zdraví prospěšných látek. Obsahuje například jód,
sodík, vápník, draslík, mangan, železo, měď, zinek, fosfor,
vitamíny A, B1, B2, ale i tuky. Sníme-li sto gramů ústřic,
obohatíme svoje tělo rovněž i o 80 % vody, 6 gramů bílkovin a
dokonce 2 gramy tuků.

Jak žijí
Ústřice
mají nepravidelné lastury se zvrásněným povrchem a žijí přisedle –
přilepeny k podkladu u evropských břehů Atlantiku, v Severním a
Středozemním moři a Tichém oceánu u pobřeží Chile. Původně byly
sbírány divoce, čímž byly málem vyhubeny. Počátkem 19. století byl
tedy jejich sběr regulován, nesměly se sbírat během rozmnožování a
musely dosáhnout stanovené minimální velikosti. Postupem času se
ústřice začaly pěstovat na umělých ústřicových lavicích (tzv.
slapech). Dnes jsou na trhu k dostání převážně ústřice
pěstované.
Jak na
ně
Živé a čerstvé ústřice se převážně konzumují syrové bez jakýchkoliv
přísad, tak chutnají nejlépe. Je možné si je pro zjemnění chuti
zakápnout před vysrknutím kapkou citronu, pro ozvláštnění můžeme
použít i chilli omáčku, tabasco, černý pepř nebo
křen.

Živé a čerstvé ústřice se
podávají na jemně drceném ledu, aby jejich čerstvost neutrpěla.
Nejsou-li již otevřené, musíme je otevřít, což není zrovna hračka a
je k tomu potřeba i trochu zručnosti. Otevírají se speciálním
nožíkem, který je tupý, kratší, silnější a špičatý. Tento nožík se
vrazí mezi skořápky a páčením se oddělí menší skořápka od větší.
Obsah tak zůstane na menší skořápce. Po otevření se masíčko odřízne
od lastury a vysaje.

Je opravdu
čerstvá?
Chutnat nám bude skutečně jen čerstvá ústřice. Je-li lastura
ústřice pevně sevřená, svědčí to o její čerstvosti. Je-li však
pootevřená, je zkažená a nevhodná ke konzumaci. Čerstvá ústřice
rovněž, když ji otevřeme a vylijeme z lastury první vodu, ve které
je uvelebena, zaplní lasturu novou vodou, která už se nevylévá, ale
i s ústřicí vysrkne. Čerstvá a živá ústřice by se také měla, když
ji zakápneme citronem, zachvět. Pro jistotu ještě před vysrknutím
masíčka k ústřici přičichneme, budeme-li z ní cítit sebemenší
náznak zápachu, je ústřice špatná a nebudeme ji
jíst.

Nejen syrové
Nedokážeme-li si ani představit, že bychom měli pozřít syrovou
ústřici, můžeme si ji připravit i jinak. Ústřice se bez problémů
dají marinovat, vařit, smažit, péci, gratinovat na mnoho způsobů.
Můžeme si z nich připravit polévku, gratinovat se slaninou nebo je
zkusit zapéct s petrželkou a čerstvě strouhaným parmazánem, tzv.
Rockefellerovy ústřice. Na jejich přípravu budete potřebovat
ústřice, strouhanku, čerstvě strouhaný parmazán, nasekanou zelenou
petrželku, cayenský pepř, sůl, na pokapání rozpuštěné máslo a
citron. Ústřice otevřeme a z lastur slijeme ústřicovou šťávu a dáme
stranou. Taktéž dáme stranou masíčko, které opatrně oddělíme od
spodní, hlubší skořápky. Skořápky důkladně omyjeme,
položíme na plech a do každé vrátíme masíčko, na které
následně poklademe směs smíchanou ze strouhanky, petrželky, soli a
cayenského pepře. Takto naplněné ústřice ještě pokapeme uschovanou
šťávou, posypeme parmazánem, pokapeme máslem a dáme péct do
předehřáté trouby a pečeme dozlatova. Po upečení ihned horké
podáváme s nakrájeným citronem.