Skvělá vína z Apenin Vína z apeninského poloostrova, zejména Španělska, jsou v mnoha směrech výjimečné. Jejich obliba mezi zákazníky (i kvalita) rok od roku stoupá, i když stále je místní produkce nižší než v sousední Francii. A to přesto, že celková rozloha vinic je přibližně o 300 000 hektarů větší. Je to dáno relativně menším podílem výroby stolních a místních zemských vín, tak podmínkami, které jsou leckde tak extrémní, že keře révy rostou velmi nízko. Výnosy z těchto vinic jsou pak minimální, což ovšem nemusí být nevýhoda. Jejich limitace spolu s přísnou kontrolou vinifikace totiž vede k velkým vínům vysoké jakosti …
Vinice
jsou všude Jinak jsou vinařské oblastí rozeseté po celém
Španělsku, a protože nejde o nikterak malou zemi, jsou jich stovky.
Pochopitelně se od dost sebe výrazně liší, a to nejen terroirem,
mikroklimatem, ale i škálou pěstovaných odrůd. Na severozápadě, kde
místní podmínky ovlivňuje Golfský proud, jenž přináší do této
oblasti mnohem chladnější a větrnější počasí, najdeme drsnější a
odolnější odrůdy než ve zbytku země. Přes poměrně nepříznivé
podnebí jsou však i zde nemnohá místa, kde vzniká výborné vínko.
Odrůdy jako Albariňo, Godello a jiné, před lety zcela neznámé, si
již vydobyly své místo na výsluní, stejně jako některé oblasti
z této specifické lokality - kupříkladu Rías Baixas, Ribeiro,
Valdeorras či Bierzo. Kanárské hrozny Všechna tato
vína dělají čest starobylé Galicii, kde se převážně vyrábějí.
Keltové, kteří zde před více než tisíci lety zakládali první osady,
by z toho jistě měli radost. Jen tak mimochodem, podle
posledních archeologických vykopávek, ale i dalších průzkumů, to
bylo právě toto mystické etnikum, které jako vůbec první ovládalo
umění výroby vína (a nejen z vinné révy, ale i lesních plodů).
Drsný severozápad, kde tato, lokalita leží je logicky (alespoň
pokud se týče množství vinohradů) poněkud ve stínu ostatních částí
Iberského poloostrova. Je rovněž jasné, že chuťově úplně odlišná -
a možná i o něco plnější - vína se pěstují v jiných částech
Španělska, třeba na jihu ve Valencii, Alicante, Andalusii, či
„přifařených“ Baleárských či Kanárských ostrovech. I v těchto
exotických končinách najdeme dobré značky, i když vyráběné spíš
„podomácku“. Přestože jejich buket zdaleka není nejhorší - hlavně
díky téměř neustálému slunečnímu svitu – nedosahují takového
věhlasu, což ovšem neznamená, že nejsou vyhledávané. Naopak,
početné davy turistů si množství láhví odvážejí jako suvenýr a
jistou raritu. Prastaré sherry Zvláštní
zmínku zaslouží sherry, jedno z nestarších (znali ho staří
Řekové či Féničané) a zároveň nejkvalitnějších vín na světě.
Jde o alkoholem fortifikované víno, které se vyrábí z hroznů
pěstovaných na jihu Španělska, v trojúhelníku Jerez de la Frontera
- Sanlúcar de Barrameda - Puerto de Santa Maria a jeho širším
okolí. Dělí na dvě hlavní skupiny – podle odlišných detailů výroby
a zejména uplatnění či naopak neuplatnění jevu, kterému se říká
flor (volně přeloženo květ). Jde vlastně o to, že na jeho povrchu
se spontánně vytvoří vrstva kvasinek. Ty ovlivňují výrazný buket
sherry tím, že absorbují zbytkové stopy cukru, snižují hladinu
glycerinů a kyselin a naopak zvyšují množství esterů a aldehydů.
Mladé víno se vždy dolihuje pomocí vinného destilátu na 15-23%
alkoholu, podle stylu. Kombinací se stárnutím v dubových
sudech, sherry získává typické a s ničím nezaměnitelné aroma.
I když by se o výrobě a tradici tohoto znamenitého nápoje daly
napsat celé stránky - a navíc jde o typicky španělskou záležitost,
po tomto krátkém konstatování přejdeme dále, abychom se dostali
k dalším místním zvláštnostem. Moderní doba
Diskuse o používání starých či nových technik ve vinařství již
dávno ustaly. Dnešní doba přinesla moderní technologie, které
umožnily vytvořit do té doby nedosažitelnou jiskru v barvě, stálost
chuti a stabilitu v kvalitě. Současně se ve Španělsku ujal systém
DOC a podstatně zpřísnila legislativa. Začaly vznikat i nové
vinohrady (bodegas) a ty, nezatížené tradičními předsudky a
postupy, se začaly rychle prosazovat na trhu a získaly na něm
nemalý podíl. Přitom vína, co vyrábí, si určitě nezadají ani
s vyhlášenými světovými značkami a častokrát je - třeba
v anonymních testech, které jsou uznávány jako
nejobjektivnější - předčí. Mně se poštěstilo navštívit jednu
takovou krásnou „fabriku“ v oblasti Rioja - s názvem
Bodega El Coto. Než se pustím do líčení nevšedních zážitků (a těch
je požehnaně) nebude od věci krátce představit tento bohem
požehnaný kraj. Dělí se (alespoň vinařsky) do třech oblastí, Jižní
Baskicko, Navarra a Rioja, přitom nejznámější a nejvíce ceněná je
posledně jmenovaná. Réva se zde také pěstuje již plné dva tisíce
let. Půda, především ze směsi vápence a železitého jílu, poskytuje
ideální podmínky pro pěstování révy. Dlouhé zrání
Vinohrady leží převážně v údolí říčky Ebro, chráněném řetězcem
nízkých hor s výškou přibližně 900 m.N.m. a mají perfektní
mikroklima s odpovídajícím poměrem deštivých a slunných dnů.
Za svůj věhlas vděčí nejen příznivým přírodním podmínkám, ale i
náhodě. Když totiž francouzské vinice v Bordeaux ničila plíseň a
posléze phylloxera, byli jejich majitelé nuceni cestovat do Španěl,
aby zde koupili mladý Cabernet–Sauvignon a Merlot. Přitom objevili
tajemství a krásu jedné z místních odrůd - Temperanillo.
Ta je okouzlila
natolik, že se mnozí rozhodli pomoci místním vinařům s jejím
šlechtěním a rozvojem. Španělé dokázali, že jsou nadanými žáky a
vytvořili odrůdu nevídané kvality. Vína z Riojy podléhají přísným
legislativně regulačním opatřením, zaručujícím vysoký standard
tohoto DOC. Jsou klasifikovány nejen podle roku sklizně, ale i
podle doby zrání do třech kategorií – Crianza, Reserva a Grand
Reserva. Obecně se jedná o vína barikovaná, která se ihned
přihlásí typicky jemným nádechem vanilky. Crianza smí bodegu
opustit teprve ve svém druhém roce (po minimálně 6 měsících
v novém sudu - barricas). Reserva již musí strávit
v dubových sudech minimálně rok a nejméně stejnou dobu
v lahvích, Grand Reserva, jež se vyrábí pouze ve výjimečně
příznivých letech, pak už má „lhůtu“ prodlouženou na celkově šest
let! Vivat El Coto Impresivní komplex sklepů, hal,
a plně klimatizovaných skladů Bodega El Coto se rozkládá na
ploše 24 OOO m2. Každého, kdo sem zavítá, ohromí nejen velká
rozloha a jednoduchá, až sedlácká krása, ale především téměř
absolutní čistota (certifikát ISO 9002). Další informaci, kterou
musí návštěvník pomalu strávit, je roční produkce, dosahující
astronomické výše 14 milionu lahví. Tento fakt mnohem víc vynikne
když si uvědomíme, že se zde vyrábí pouze jakostní vína DOC Rioja.
Réva se zpracovává za pomoci těch nejmodernějších technologií
(samozřejmostí je teplotně řízená fermentace) a na takové úrovni, o
které se před pár lety vinařům ani nesnilo. I když se zde vyrábí
teprve čtvrtstoletí, některé značky se prodávají i za více než sto
dolarů. Ve vyhlášeném stobodovém systému Roberta Parkera, který
v časopise Wine advocate hodnotí kvalitu vín, získávají již
tradičně vína EL COTO rating, nad nímž blednou závistí mnohem
známější vína, a to i z takových oblastí jako je Burgundsko či
Bordeaux. Stevenson je zařazuje mezi vůbec nejlepší vína DOC Rioja.
Podmanivá exkurze Když přijedete do El Coto,
lhostejno zda jako obyčejný turista či mohovitý zákazník, určitě se
zde setkáte s typicky španělskou pohostinností. Mne se ihned
ujal ekonomický ředitel Oscar Ventura a šéf exportu José Ripa. Po
vřelém přivítání, kdy jsem byl doslova zahlcen informacemi, přišla
na řadu prohlídka celého vinařství. Z ní mě (pochopitelně
kromě ochutnávky) nejvíc zaujaly obří klimatizované sklady, plné
nových sudů. Podle obou seňorů jich tam je čtyřiadvacet tisíc! Ať
už jsou vyrobeny z amerického či francouzského dubu, každý
stojí kolem 30 000 korun. Vínko se v nich však „ohřeje“ jen
jednou. Všechny sudy, které zde leží v nepřeberných řadách, se
za žádných okolností nesmí dotknout země, i vysokozdvižné vozíky,
na nichž jsou přepravovány, jsou obloženy dřevem! Celá výrobní
filozofie je dominantní snahou dosáhnout vyváženosti mezi vůní a
chutí ovoce a dřeva. Překvapivě svěží a jemná vína Rioja „nového
typu“ jsou pro zdejší vinohrad typická. Pochopitelně se na jejich
kvalitě podílí i vyzrálost révy. Ušlechtilá
investice Ta projde velmi přísnou kontrolou, při níž je
někdy až třicet procent vyřazeno a následně prodáno jiným výrobcům.
Silným dojmem rozhodně zapůsobí i supermoderní plnící linka
s kapacitou osm tisíc lahví za hodinu a impozantní sklad
tisíců již stočených láhví, kde víno za neustálé kontroly stárne. I
přes úspěchy v El Coto neusnuli na vavřínech, stále hledají
nové a nové postupy, vylepšují, experimentují. V některých
obzvlášť příznivých letech, jako byl například devadesátý šestý,
vyprodukovali i omezený počet několika málo tisíc lahví tzv.
Reservy Special. 
Ta má mnohá
výrazná specifika, o nichž je dobré se zmínit. Réva pochází
výhradně z jedné staré vinice (45 let) idylicky zvané Cenicero
(popelník), ležící ve malém kráteru. Vyzrálost hroznů a celé
prostředí jen umocní její vynikající kvalitu. Tu doplňuje složitá
technologie výroby, kdy je víno nejprve stočeno do sudu z
kalifornského dubu, kde zraje šest měsíců. Poté je na stejnou dobu
přemístěno do francouzských. Sklepmistr, který je pravidelně
dekantuje, sudy, s kterými není stoprocentně spokojen,
nemilosrdně vyřadí. Tento proces se pak ještě několikrát opakuje.
Výsledkem je Coto De Imaz Reserva 1996 Rioja
s přívlastkem Sellection Pedro Guash. Delikátní vanilka
v nose avizuje dřevité tóny, které se až smilně snoubí
s výraznou chutí černého rybízu a ostružin, přecházející do
rafinovaných nuancí čokolády a exotického koření. Víno překvapí
svou svěží plností a velkým potenciálem, který se při případné
archivaci ještě prohloubí. Prostě jde o budoucí kultovní víno a
absolutní „nutnost“ pro každého sběratele a milovníka vín. Nikoho
nepřekvapí, že jeho prodejní cena již nyní dosahuje hranice sta
dolarů. U nás lze pochopitelně sehnat i levnější, nejlepší výběr
vín z vinařství El Coto lze najít na stránkách http://www.bmcbrno.cz kde je
rovněž možnost koupě přes internet.
Jan JANULA
