Skandinávská kuchyně nepatří sice k těm kulinářsky vyhlášeným, ale rozhodně to neznamená, že by byla špatná. Není snad jen – hlavně vzhledem k drsným přírodním podmínkám - tak pestrobarevná či rozmanitá jako třeba ta z jihu Evropy. U nás je téměř neznámá, jediné, co si je většina našinců schopna vybavit, jsou švédské stoly. Takže pro ně, ale nejen pro ně, jsme připravili krátký přehled, včetně několik zajímavostí a receptů…
Losi, sobi a paní domu
Gastronomie všech severských národů se, stejně jako jejich povahové vlastnosti, od sebe příliš neliší. Nejvíc konzumují mořské (ale i sladkovodní) ryby a pak maso: losí, sobí, srnčí, ale i mleté. Například Norové mají v oblibě sekanou s kyselým zelím. Ve studené kuchyni převládají sýry, zejména kozí, a pochoutky na „bázi“ rostbífu. Trochu neobvyklé je, že si Švédové s oblibou bílý sladký chléb mažou osoleným máslem. Nezbytnou součástí jídelníčku jsou rybí karbanátky (fiskeboller nebo fiskekaker). Velmi často se na prostřeném stole objevuje losos, a to v různých obměnách nebo mořský pstruh. Celosvětovým pojmem se však stal tzv. švédský stůl, bufetová forma samoobslužného stravování. Tato je praktikovaná ve všech hotelích na světě zejména alespoň u snídaně. Prý s tímto nápadem přišla jedna paní domu, která, aby měla při párty víc času zapojit se do zábavy, naservírovala hostům na malý stolek talíře s obloženými chlebíčky. Původně tedy rozhodně nešlo o žádné obrovité tabule plné různých dobrot.
Brambory vedou
Z příloh si udržují dominantní postavení brambory, kterým dává drtivá většina obyvatel přednost před rýží či těstovinami, případně zelenina. Většinou se podávají uvařené ve slupce a oloupané těsně před podáváním. Často jsou posypané koprem, ten stejně jako brusinky, které přidávají k sobímu či losímu masu, patří k oblíbeným pochutinám. Seveřané, i když se to o nich moc neví, jsou velcí labužníci. S konzumací jídla nepospíchají a umí si ho vychutnat. Možná je trochu neobvyklé, že s večeří začínají již kolem šesté hodiny. Zřejmě i proto, aby se najedli ještě za relativního světla, kterého je tady, a to nejen v zimě, málo. Večeře se zpravidla skládá ze třech chodů: předkrm (förrätt), hlavní jídlo (huvudrätt) a zákusek (dessert). Polévku je běžnější si dávat k obědu (výtečná je hustá lososí), častým pokrmem je sobí, případně losí steak, či baltský sleď.
Krabí sezóna
Švédové mají různá specifika, které jinde ve světě nenajdete, a to nejen v jídle. Jedním z nich je takzvaný měsíc račích hodů (Kräftansdag), který u nich stojí hned vedle vánoc a oslav letního slunovratu (Midsommarafton). Začíná v polovině srpna a prakticky předznamenává konec léta a začátek podzimu. Chladící boxy obchodů či supermarketů jsou až po okraj naplněny těmito pochoutkami, které se v nich však dlouho „neohřejí“. Obdobně jako v jiné sváteční dny se pak scházejí rodiny či přátelé, aby si společně pochutnali na obrovských porcích raků, uvařených, jak jinak, v koprovém láku. Tuto delikatesu pak důkladně zapíjí pivem či řádně vychlazenou pálenkou. Kdo jednou tento velký gurmánský svátek zažil, pochopí, že našinci neponechávají tyto oslavy náhodě a velmi pečlivě se na ně připravují. Zkrátka přitom nepřijde ani zpěv. Repertoár se pohybuje od veselých písniček až po neslušné pijácké odrhovačky.
Království labužníků
Prý existují jen dvě věci, které dovedou z jinak klidných Švédů
udělat smrtelné nepřátele: chytání raků a lov losů. Tyto
lukulské hody pak mají své kořeny v minulém století. Jedním z
důvodů, proč se stal tento svátek oblíbeným, byla touha po návratu
k přírodě a romantickým posezením pod širým nebem. Osmý srpen je v
celém království označen za Den račí premiéry. O oblibě těchto
tvorů svědčí fakt, že Švédsko konzumuje nejvíc raků na světě. Ročně
se jich doveze 2500 tun, když k tomu připočteme 50 tun vylovených
ve vlastních vodách, vyjde nám spotřeba téměř půl kg na člověka
ročně!!
Na závěr jsme připravili pro naše čtenáře dva recepty. Protože je
jasné, že by asi jen velmi těžko sháněli losí či sobí maso, zvolili
jsme takové, které jsou sice pro Švédy typické, ale dají se
připravit i z u nás dostupných surovin. Pokud jde o lososy a
ostatní severské rybí výrobky, jsou běžně k dostání v obchodní síti
a je jich dostatečné množství.
Recepty pro každý den
POKUŠENÍ JANSSONA
5-6 brambor (cca 50 dkg) • 2 středně velké cibule • 2 polévkové
lžíce margarinu nebo másle • 15 ančovičkových file (1 konzerva 125
g – v láku, ne v oleji) • 2dl šlehačky
Oloupané brambory nakrájíme na tenké plátky. Cibuli usmažíme na
polovině tuku. Vymastíme pekáč, na dno klademe nakrájené brambory,
na ně cibuli, trochu pepře, ančovičky a nahoru opět brambory.
Zalijeme polovinou šlehačky a tuku. Nakonec posypeme trochou
strouhanky. Před koncem pečení zalijeme druhou polovinou šlehačky.
Pečeme ve vyhřáté troubě na 200° cca 45 min. Ančovičky můžeme
nahradit uzenáčem, kaviárem nebo filety z naložených slanečků.
MATJESY (MATJESILL)
6 filé matjesa (naložené v láku – ne v oleji) • 2 dl majonézy • 1
nadrobno nakrájená cibule • 1 nadrobno nakrájený pórek • 1 hrst
nasekaného kopru • 2 dl kyselé šlehačky
Filé nechat vykapat, opláchnout ve vodě, otřít a pak nakrájet na
kousky a zamíchat se všemi přísadami. K tomu se podávají nové
brambory , které se uvaří s koprem a posypou pažitkou a salát. Na
stole je také chléb a sýr.
Text a foto JAN JANULA
