Indiánský nápoj pulque

Mexiko, staronová turistická destinace, je známé tím, že se tam dobře jí. A také pije - a to nejen lahodné šťávy z čerstvého ovoce. Mám z Mexika, i co se jídla a pití týká, originální zážitky.

Mexiko, staronová turistická destinace, je známé tím, že se tam dobře jí. A také pije - a to nejen lahodné šťávy z čerstvého ovoce. Mám z Mexika, i co se jídla a pití týká, originální zážitky. 

V Mexiku, zejména v hlavním městě, se snad nejčastěji jí na ulici, a to tzv. tapas: placky, většinou z kukuřičné mouky. Podávají se s masem a zeleninou, vše náležitě ostré až pálivé, a to i ráno k snídani.

Placek je nespočet druhů podle místa, města i podle chutí hospodyněk. Stejně tak jako druhů sýrů, uzenin a zeleniny - a to mezi zeleninu patří i kaktus - tedy opuncie. Lákalo mně jídlo tradičně vařené ve velkých kameninových hrncích - kuřata, vepřové, skopové i ryby v husté omáčce. Někdy dokonce čokoládové! Snad víte, že Mexiko je rodná země čokolády! Plodů, které Střední a Jižní Amerika daly světu, je ovšem víc, ale indiánské pochoutky jako čokoláda a vanilka, jsou rozhodně z Mexika.

U moře, ať už Karibského nebo v Mexickém zálivu, je nejlepší jíst ryby a mořské plody - chobotnice, garnáty, mušle. A co se tu pije? Pivo, ovocné šťávy nebo tepache - fermentovaná šťáva z ananasu. A někde se pije pulque. Pulque je indiánský nápoj, jakýsi kaktusový burčák z agáve. Z této rostliny se vyrábí i ušlechtilé destiláty - tequila nebo mezcal.

Pulque je kvašená, trochu mazlavá šťáva bílé barvy. Když přišli do Mexika Španělé, dostalo se pulque do ulic, nabíralo se z velkých kádí. Pro vojáky dobyvatele Cortese bylo pulque patrně jednou z mála dosažitelných radostí v této cizí a nebezpečné zemi. I když je to podivný nápoj s malým procentem alkoholu.

Během koloniální éry se prý v Mexiku, hlavním městě Nového Španělska, vypila spousta pulque. Z kaktusového burčáku se stal lidový nápoj, jehož roční spotřeba se odhadovala na 187 galonů na osobu, děti nepočítaje. Jen v centru města bylo prý v 17. století kolem dvou set pulquérií. Pak ale přistěhovalci z Německa s sebou přivezli pivo a lidem už také zachutnaly silnější nápoje - destiláty mezcal a tequila. Pulquérií ubývalo - vždyť pulque je domácí nápoj, který stejně jako burčák nelze uchovávat v zavřených lahvích.

Chtěla jsem pulque ochutnat za každou cenu a vyvinula jsem značné úsilí, abych zjistila, kde se čepuje. Nakonec jsme s přítelem jedno nedělní odpoledne vpadli do naplněné pulquérie - špinavé, zakouřené putyky. Místní nás vítali s nadšením. Dva cizinci, už ne nejmladší a dokonce pár! Udělali nám místo a už to do nás lili. Pulque bylo trochu rosolovité, lepkavé, vazké. Mexičané si s námi připíjeli a zvali nás do svých domovů. Nechtěli nás propustit. Většinou zde byli starší lidé, muži i ženy z ulice. Žádná honorace ani krása. Ale pulque je rozjařilo.

paj