Mezi kuřáky dýmek převažuje myšlenka, že za prohořelou dýmku může dřevo – briar. Dřevo nové dýmky je velmi suché, nízká absorpce v ní způsobuje horký kouř a dýmka je náchylná k prohořívání.
Abychom dosáhli chladného kouře, měli bychom kouřit velmi pomalu, dokud se nevytvoří ochranná karbonová vrstva uvnitř dýmky, která zabrání prohořívání briaru.
Při prvním kouření
naplňte dýmku pouze do 1/3 a pomalu zvolna vykuřte. Firma Peterson
doporučuje dýmku naplnit do poloviny. Při kouření nové dýmky se má
naplnit tabákem pevně, ale ne příliš utuženě. Stejnoměrně zapalte a
kuřte pomalu, používejte dusátko, abyste udrželi tabák uvnitř
hlavičky. Při zapálení v dýmce nabývá na objemu a pak „vyskakuje“ z
dýmky. Dusátkem si proto vypomožte a dostaňte tabák zpět do
dýmky.
Po vykouření nechte dýmku vychladnout a jemně ji vyčistěte. Druhý den naplňte dýmku o trochu více a postupně přidávejte tabák tak, že ji úplně naplníte po 14 dnech. Z dýmky by se mělo kouřit jen jedenkrát za den, aby mohla dostatečně vyschnout. Při prvním kouření může dýmka štípat na jazyku. Z dobře zakouřené dýmky si tabák vychutnáte až po dvou týdnech za předpokladu, že budete kouřit denně.
Naplnění tabáku do dýmky příliš jemně má za následek velmi rychlé kouření, které často vede k prohořívání dýmky.
Kouření venku při silném větru způsobuje, že tah dýmky se tlačí pouze na jednu stranu a tabák hoří silným plamenem místo toho, aby zvolna doutnal. Dýmka se proto může snadněji propálit.
Odborníci doporučují následující pravidla při kouření:
– Kouřit s rozmyslem a pozvolna. Čím bude dýmka chladnější, tím lépe uchráníte briar před propálením.
– Kouřit dýmku tak, že ji stále držíte v ruce, ne pouze v zubech. Tak budete mít lepší kontrolu, zda vaše dýmka není příliš horká. Pokud se rozpálí, na chvíli ji odložte, odklepněte malinko popela a počkejte, až zchladne. Potom ji znovu zapalte.
– Udusávat neustále tabák dusátkem. Tím se snižuje přívod kyslíku k doutnající směsi, která pak nehoří tak rychle.
V závislosti na tvrdosti dřeva začne dýmka tak po čtvrtém, pátém kouření chutnat lépe a po dvanáctém kouření bude chutnat tak, jak má.
Při kouření dýmky se stává, že vyhasne. Je to běžný jev. Můžete si udělat malou kuřáckou pauzu, ale dbejte na to, abyste dýmku vždy dokouřili až dokonce. Dokouření je velmi důležité, protože se v dýmce usazuje kondenzát z tabáku. Pokud kondenzát vsákne do dřeva, dýmka „zkysne“ a tuto vadu nejde odstranit. Proto je důležité dýmku pravidelně čistit. Občas se při kouření může stát, že se v dýmce objeví větší množství kondenzátu. V takovém případě je dobré zasunout čistič do náustku a vysušit nadbytečnou vlhkost. Pokud dýmku dokouříte, většina vlhkosti se žárem změní v páru.
Když se někdy z nějakého závažného důvodu stane, že se dýmka musí nechat vychladnout, je třeba ji důkladně vyčistit a nechat ji alespoň dva dny odpočívat.
Každá dýmka se musí pravidelně čistit. Při dobrém zakouření se uvnitř hlavičky vytvoří ochranná karbonová vrstva, která chrání dřevo před propálením. Ideální je 1 až 2 mm silná ochranná vrstva. Po delším čase nebo při častém kouření anglických směsí (tabákové směsi jsou silnější a obsahují více dehtu) se může vytvořit silnější karbonová vrstva. Ta se pak musí odstranit dýmkařským klíčem. Pokud se karbonová vrstva neodstraní, hrozí, že později praskne a dřevo uvnitř dýmky se začne propalovat. Při pravidelném čištění by však dýmkař neměl dýmkařský nůž vůbec potřebovat.
Budete-li se dobře starat o své dýmky, odmění se vám za to skvělou chutí a vydrží s vámi celý život.
Foto Rostislav Čuřík
