Kdo tvrdí, že dobrý doutník musí pocházet z Kuby, případně z Nicaragui či Dominikánské republiky? Vyzkoušeli jsme novinku na našem trhu z nepříliš "doutníkové" země - z Peru. A výsledek? Překvapivě dobré!
Historie tabáku procházela obtížným přechodem mezi zákazem a potěšením. Démonizován při svém příchodu do samotné Evropy získal později monopol pro své obchodní aktivity a úspěch expanze tabáku je vysvětlován snahou o jeho kontrolu.
V průběhu jednoho století, mezi roky 1717 a 1817, španělská koruna zakázala výrobu doutníků na ostrovech v Karibiku a ve zbytku svých amerických kolonií, a i když se v pěstování těchto vynikajících tabákových listů na druhé straně oceánu stále pokračovalo, listy mohly být zpracovávány do podoby doutníku, jakého známe dnes, pouze v „Real Factoria de Sevilla“, která zásobovala trh pro stále větší počet kuřáků doutníků z celého světa.

Ovšem tato tak absurdní výsada způsobila zvýšení ceny tabáku a tím i zrod „Bandoleros“ = loupežníků (banditů), troufalých osobností, kteří se snažili najít tajné cesty pro tabákové listy, které byly vypěstované na ostrovech a balené v jiných zemí do podoby doutníků, čímž tehdejší „bandoleros“ dosáhli výborné kombinace výhodné ceny okořeněné kouzlem zakázaného ovoce.
Doutníky, které Vám zde představujeme, znají tajemství dávných cest oněch mytických loupežníků: od míst, kde pěstování tabáku je dlouhodobou tradicí, pokračovaly do zemí, kde jim zručné ruce daly podobu doutníků, až dorazily do míst, kde znalci doutníků mohou ocenit jejich aroma, chuť a kvalitu tohoto tak nezaměnitelného produktu.
Doutníky Bandolero jsou na český trh dodávány v následujících vitolách, které nesou názvy charakterových vlastností tehlejších "bandoleros":